Plicnivky jsou u koček již delší dobu hodně rozšířené. V posledních letech se tito dotěrní parazité ovšem stávají větším problémem i u psů. Vzhledem k závažným následkům, které může mít napadení plicnivkami pro psy, by chovatelé v žádném případě neměli podceňovat rizika, která jsou s tím spojená, a zabránit včas možné infekci.
Jak se psi plicnivkami nakazí, jaké symptomy způsobují a jak se dají léčit, to se dozvíte v následujícím článku.
U plicnivek se jedná o parazity, které napadají dýchací cesty a plíce svého hostitele. V této souvislosti hraje u psů roli především Crenosoma vulpis, která se řadí k nitěnkám.
Larvy plicnivek se přenáší orálně, projdou stěnou tenkého střeva a procházejí přes játra a srdce až do plic a poté do průdušek psa. Tam se dále vyvíjejí do dospělých červů. Tito červi tvoří larvy, které pes nejdříve vykašle a pak spolkne.
Larvy se pak vyměšují nakonec stolicí a mohou se tak dále šířit.
Plicnivky využívají šneky jako mezihostitele. Sní-li váš pes nakaženého měkkýše, dostanou se tito paraziti do jeho těla, kde se mohou usadit a množit v plicích a průduškách.
Vzhledem ke skutečnosti, že se šneci mohou vyskytovat téměř na každé zahradě a zkřížit cestu vašeho čtyřnohého přítele i při procházkách v lesích a na loukách, je riziko infekce opravdu veliké.
Situaci přitom ztěžuje to, že šneci rozšiřují malinké larvy červů ve svém slizu. I když by váš pes nikdy nesežral šneka, rozhodně tedy může s larvami plicnivek přijít do kontaktu.
Někdy k tomu postačí jen to, kdy šnek přeleze misku s pitím, která stojí na zahradě.
Nehledě na to jsou psi, kteří často žerou trávu, vystavěni i daleko vyššímu riziku infekce.
Plicnivky mohou u psů vyvolat celou řadu symptomů. Jelikož nejsou tyto symptomy specifické, není tedy možné na základě potíží přímo z toho vyvodit infekci plicnivkami.
Symptomy se mohou lišit podle přesného druhu červů a síly napadení. Má-li v sobě jinak zdravý pes pouze malý počet larev, mohou se potíže omezit na lehký kašel. Silnější napadení plicnivkami může být pro psy ovšem rozhodně i životu nebezpečné.
Pokud máte podezření, že váš pes možná trpí plicnivkami, měli byste včas vyhledat zvěrolékaře. Zvěrolékař vám může pomocí různých vyšetření říct, zda jste měli správné podezření.
Veterinář zpravidla nejdříve vsadí na vyšetření stolice. Jelikož ne u každého vyměšování se nachází ve stolici larvy červů, je nutné pro co nejpřesvědčivější výsledky testů vyšetřit stolici sbíranou po několik dnů.
Negativní výsledek testu nutně neznamená, že pes v sobě nemá žádné plicnivky. Aby se přišlo na příčinu potíží, veterinář tedy velmi pravděpodobně využije i obrazové vyšetření a zkontroluje plíce vašeho psa na možné změny.
Pokud ani to neumožní nespornou diagnózu, mohou být kromě toho nutné příležitostně i další testy, aby se u psa prokázala infekce plicnivkami.
Jestliže vašeho psa napadnou plicnivky, měla by se včas zahájit léčba. Za tímto účelem veterinář v běžném případě předepíše vašemu psovi vhodná antiparazitika. Zde se může použít například účinná látka milbemycinoxim, která se psovi podává ve formě tablet.
Nehledě na to jsou k dostání i různé spot-on, které zrovna tak přichází v úvahu pro léčbu psů s plicnivkami.
Samozřejmě že je nejlepší, pokud se váš pes plicnivkami vůbec nenakazí. Vyvarujte se tedy toho, že necháváte misku na žrádlo a pití přes noc někde venku a dbejte při svých společných výletech na to, aby váš pes nesežral žádné šneky.
Požírání trávy patrně nebudete schopni úplně zabránit, neboť se zde jedná do určité míry o přirozené chování psů. Pokud ale tento zvyk nabere moc velké obrátky, měli byste proti tomu něco podniknout, a to nejen vzhledem k riziku možné nákazy plicnivkami. V tomto případě může jít totiž o to, že příčinou za tím je nějaký zdravotní problém.
Nezávisle na tom mnoho chovatelů psů sází na preventivní odčervení, aby se vyvarovalo napadení plicnivkami a jinými červy u psa. Tady byste si ale měli pomyslet na to, že podání odčervovací kúry představuje zátěž pro organismus psa, která by se neměla podceňovat. Předtím, než se rozhodnete pro a proti, zvažte tedy užitek a riziko tohoto postupu.
S Bellfor Vermal jsme vyvinuli přírodní odčervovací přípravek pro psy. Stravitelný prášek obsahuje vybrané složky, jako je mrkev, dýňová semínka a pelyněk.
Bellfor Vermal svým speciálním složením spolehlivě vytváří ve střevě prostředí, které je pro červy nepřátelské, a tím rozhodujícím způsobem přispívá k tomu, že se parazitů opět zbavíte nebo zamezíte jejich napadení již v počátku.
Protože Bellfor Vermal neobsahuje žádné chemické látky, odčervení nezatěžuje organismus psa a ani při opakovaném použití nevzniká rezistence. Pokud chcete proti napadení vašeho psa červy bojovat kompatibilním způsobem, je pro vás naše přírodní alternativa přesně to pravé.
Prohlédněte si Bellfor Vermal v našem obchodě.
Paraziti jako larvy plicních červů zatěžují střevní flóru psa. Po očištění čtyřnohého společníka od červů je vhodné provést takzvanou rehabilitaci střev. To znamená, že střevní flóra je opětovně nastavena do rovnováhy. K tomuto účelu doporučujeme podání Bellfor Gastro Activia. Jedná se o kvalitní doplňkové krmivo obsahující cenné probiotika a prebiotika, která mohou účinně podpořit obnovu střev po napadení plicními červy.
Seznamte se s Gastro Activia od Bellfor >
Plicnivky se u psů vyskytují stále více a více. Napadení se projevuje většinou dost nespecifickými symptomy, které se ale někdy nemusí vůbec ukázat. Aby se u vašeho čtyřnohého přítele zabránilo možným vážným následkům, doporučujeme vám v případě podezření včas vyhledat zvěrolékaře. Zvěrolékař může vašeho psa vyšetřit a v případě potřeby předepsat pro psa vhodný odčervovací prostředek.
Zamoření červem je únavným tématem pro mnoho majitelů psů. U psů se mohou vyskytovat různé typy červů. I když červi přímo neohrožují život psa, připravují jeho tělo o velké množství důležit..
Pravděpodobně neexistuje pes, který čas od času nejí nějakou trávu. Ve většině případů to není špatné. Nicméně údajně nepřirozené chování rozruší mnoho majitelů psů. ..
Pokud má pes horečku, znamená to, že existuje nějaký zdravotní problém. Stejně jako u nás lidí, tak i u psů je totiž horečka obranným mechanismem, se kterým se imunitní systém snaží bojova..
